Projevy biotického napadení, jeho negativní působení, vnější rizikové faktory
Vše obvykle začíná nevinně: nejprve se na fasádě objeví malá a nevýrazná zelená nebo šedá skvrnka. Ta se pomalu zvětšuje až do té doby, než se z ní stane velká, dobře viditelná tmavá mapa způsobená biotickým napadením. Jeho původci jsou součástí přírody již po miliony let a imunní proti jejich působení nejsou ani povrchy stavebních konstrukcí, které jsou obvykle kolonizovány nejdříve bakteriemi, posléze řasami a nakonec plísněmi.
Řasy jsou různorodé skupiny jednoduchých fotosyntetizujících organismů, které ke svému růstu potřebují světlo, oxid uhličitý, vodu a nepatrné množství některých látek. Řasy žijí hlavně v sladké a mořské vodě, ale jsou běžně přítomné také ve vzduchu. Tyto tzv. vzdušné řasy se šíří větrem a mohou se uchytit na fasádních plochách, kde se za vhodných podmínek dále rozrůstají. Nejčastěji zde bývají zastoupené zelené a žlutozelené řasy a také modrozelené řasy, což je ale nesprávné označení fotosyntetizujících bakterií - sinic. Určité řasy žijí v symbióze s houbami a tvoří součást lišejníků, které se mohou na fasádách také vyskytovat.
Plísně jsou rozmanité druhy mikroskopických vláknitých hub, které získávají živiny absorpcí z organické hmoty v okolním prostředí a nepotřebují ke svému růstu světlo. Objevují se prakticky všude tam, kde je k dispozici organická hmota (stačí jen ve stopovém množství) a dostatek vlhkosti. Vytvářejí sítě vzájemně propojených vláken, tzv. podhoubí. Plísně se šíří rozrůstáním podhoubí a uvolňováním výtrusů (spór), které se prouděním vzduchu mohou přenášet na velké vzdálenosti. Spóry dokáží přežít i velice nepříznivé podmínky, na vhodném místě pak vyklíčí a vytvoří podhoubí. Prostředí s vysokou koncentrací spór může u lidí způsobovat mj. alergie a mykotická onemocnění.
Bakterie, řasy a plísně jsou na fasádách přítomny v různých společenstvech na povrchu, u více porézních materiálů také těsně pod povrchem. Vytvářejí biofilm, který pomáhá udržovat potřebnou vlhkost a zachytávat živiny z nečistot ve vzduchu. Barva porostu se může měnit podle míry jeho zvlhčení, někdy může být biofilm při vyschnutí fasády prakticky neviditelný.
Biotické napadení není pouze estetický problém, ale může způsobit také degradaci povrchové úpravy. Na fasádu negativně působí agresivní odpadní produkty metabolismu mikroorganismů, které chemicky narušují její povrch, což v dlouhodobém horizontu vede ke zvýšené nasákavosti a postupnému zvětrávání omítek či barev. K erozi fasády přispívá také vrůstání porostu do mikrotrhlin a zvětšování jeho objemu při navlhání. Korozivní působení biotického napadení se projevuje především u materiálů na bázi minerálních a silikátových pojiv (které ale relativně dlouho řasám a plísním vzdorují díky své vysoké počáteční alkalitě), materiály s kvalitními akrylátovými a silikonovými pojivy jsou vůči němu poměrně odolné.
Vnější rizikové faktory biotického napadení fasád:
- zvýšený výskyt dešťových srážek a mlh
- vodní plochy ve vzdálenosti do 100 m
- absence přímého slunečního záření
- stromy a keře v těsné blízkosti fasády
- pole, louky a lesy na návětrné straně
- biotické napadení sousedních budov
- zvýšené znečištění ovzduší prachem
